Jak se žije na Erasmu v Seville...

Předměty jsou hodnocené kredity, my jsme museli dovést 30 kreditů za semestr. Všude se zdůrazňovalo, že to musí být ECTS kredity, ale my jsme zezačátku byli dost vyjukaní, co je co a jaké předměty si vlastně zapsat, tak jsme si počítali kredity uvedené u těch předmětů na internetu a v těch brožurách s rozvrhem. Nevím přesně jak se to na ECTS kredity převádí a rozhodla jsem se to ani nezjišťovat. Vlastně si ani nejsem jistá, které kredity jsem u předmětů uvedla, byl v tom trochu chaos. Např. u kurzu španělštiny se říkalo, že je za 4,5 kreditu normálních. Nikde to pořádně nebylo uvedené. Tak jsme si těch 4,5 kreditu napsali do těch dokumentů, což ale prý bylo ECTS, normálních kreditů za to bylo 6 a ostatní předměty jsme měli v těch normálních...no zkrátka, neřešili jsme to a ani nikdo jiný, tak můžu leda říct: také si s tím hlavu nelamte...

Co mohu doporučit (pouze pro ty, co chtějí studovat ekonomku):

Předměty si můžete vybrat na jakémkoli oboru na jakékoli fakultě, takže pokud bylo vždy vaším tajným snem zkusit si studovat třeba práva nebo psychologii, tak prosím, já jsem se držela oboru a měla jsem v zimním semestru:

Ø      na escule:

o       Administración y dirección – v angličtině. Takové v podstatě základy managementu. Je to trochu otrava, protože je tam stoprocentní docházka nebo resp. body ke zkoušce za docházku. Taky se každý týden píše test, ale ten opravdu není těžký, pár ‚slidů‘ vždy z předchozí hodiny, dá se to krásně naučit a přinese to spoustu bodů ke zkoušce. A každý týden se také odevzdává ‚case study‘ – případová studie. To je asi největší zdžovačka. Ale není to nic nezvládnutelného. Jen pár otázek k textu o probíraném tématu. Zabere to nějaký čas, to sesmolit, ale žádná věda to není. Potom se psala i seminárka, ale opět to nebyl velký problém, jen byly povinné asi 2 nebo 3 konzultace, což samozřejmě zabralo tak 5 minut dohromady. Zdálo se mi, že jsme z ČR zvyklí dělat seminárky na podstatně lepší úrovni (také např. prezentace), takže jsme je dostali velmi dobře hodnocené a přinesly opět několik bodů ke zkoušce. Tzn. že na závěrečném testu už neležela taková váha a to bylo opravdu o hodně příjemnější. Člověk má totiž už tak dost stres, že to musí udělat napoprvé a v ten jeden konkrétní den a čas. (Druhý termín je v září a třetí v prosinci, takže to už se erasmáků netýká. Zkouška bývá vypsaná již na začátku semestru na konkrétní den a čas, nemůžete si to sestavit jako u nás, takže mnohdy se vám sejdou třeba 4 zkoušky v jednom týdnu a není na výběr.) Takže můžu jen říct, že tenhle předmět nakonec doporučuji, ačkoli jsme v průběhu trochu reptali, protože to byla vážně otrava, nakonec to ale byla jedna z nejpohodovějších zkoušek a za 9 kreditů se vyplatí! Nakonec nám tenhle předmět uznali místo managementu u nás (ČZU – PEF – PaE, 5.ročník) naprosto bez problémů a jelikož management u nás je prý taky strašná otrava, tak jsem moc ráda, že se mi to takhle podařilo pěkně pořešit.

o       Economía Española y Mundial – v angličtině. Celkem pohodový předmět, bez důrazu na docházku (ale chodili jsme tam, jinak bychom to asi nedali), pak toho bylo kvanta na učení, ale dalo se tomu jakžtakž rozumět a během semestru se vyžadovalo jen pár účastí na nějakých menších projektech nebo diskuzích – vše elektronicky. Třeba jen zhodnotit grafy nebo podobně. Sbíraly se za to také body ke zkoušce, což bylo jedině dobře, dost mi to pomohlo. Jak říkám, bylo toho totiž hodně na učení. Psaly se také testy průběžně, myslím, že se taky počítaly do konečné známky, bylo to jedině dobře, že nás aspoň donutil naučit se něco předem, pak najednou by toho bylo moc, zvlášť když máte několik zkoušek v tom samém týdnu. Ale celkově ten předmět ušel. Občas to bylo i zajímavé.

o       Idioma inglés – na turismu. To byla největší pohoda a dávačka, byla to angličtina v turismu, rozhodně na stoprocent doporučuju, zkouška téměř zadarmo, pokud se tam chodí tak úplně zadarmo, učila jsem se na to chvilku a ani to asi nebylo třeba. Očekávaná úroveň angličtiny je ta nejnižší a ještě se zasmějete španělům, jak anglicky neumí a zvednete si sebevědomí. Dalo by se tam i nechodit a jen si zjistit, co se pak naučit. Šlo o takové věci jako je rozhovor v hotelu při check-inu, při stížnostech nebo třeba jak napsat motivační dopis, když se ucházím o místo. V písemce to napsat, plus nějaká slovíčka, minimálně mluvnice, výslovnost, vše pro nás jednoduché, přinejmenším pokud máte maturitu z angličtiny.

Ø      na institutu jazyků (Instituto de Idiomas – ulice Reina Mercedes):

o       Español – (semestrální) byla jsem v první úrovni a vůbec toho nelituji, pokud se necítíte jistí už v základech, nemá cenu se do dvojky hrnout, samozřejmě je to ta nejdůležitější věc, co se ve Španělsku asi chcete naučit, takže záleží čistě na přístupu. Na začátku se psal rozřazovací test, který jste mohli klidně jen podepsat, pak máte první úroveň zajištěnou, nebo vás potom podle projevených znalostí někam přiřadí. Je dost velký rozdíl mezi úrovněmi. Čtyřku studovali jen filologové nebo ti, co prošli předtím trojkou a měli třeba španělského přítele. I trojka byla vyloženě pro značně pokročilé.

o       Inglés – (roční) dali jsme si jen druhou úroveň, trochu jsme se tam nudili, ale aspoň nám to nezabralo žádný čas při učení, úkolech, kompozicích apod. Osobně jsem byla ráda, jednak proto, že mi opakování leda prospěje, s angličtinou na tom nejsem valně a jednak proto, že se dal čas využít tisíckrát lépe...cestováním, poznáváním všeho kolem...jestli se někdo bude chtít naučit anglicky, tak rozhodně nepojede do Andalusie, čili shrnuto podtrženo, šlo jen o získání zaručených kreditů. Ačkoli objektivně si myslím, že výuka jazyků vůbec nebyla špatná!! A to všech.

o       Alemán – (roční) první úroveň. O tom asi nemusím nic psát. Snad jen – ještě zaručenější kredity než z angličtiny....pokud to jde.

v letním semestru:

Ø      na escuele:

o       Informática Aplicada a la Gestión de la Empresa – mělo to být v angličtině, ale jelikož to prý neměl kdo vyučovat, tak jsme to nakonec měli ve španělštině. Probíralo se tam několik programů, které se využívají při řízení podniku. Měla jsem strach, jestli to v té španělštině půjde, ale bylo to naprosto bez problémů. Vysvětlovali to úplně polopaticky, takže v pohodě. Jediný problém byl z mé strany ohledně španělštiny jako takové, protože naučit se ovládat ten program bylo primitivní, ale pak se bylo třeba orientovat v příkladu i v psaném textu, což samozřejmě nebylo součástí výuky pro španěly, ale pro mě to tím pádem bylo 10x težší. Jenže se mi zdálo, že na to dost hleděli u zkoušky, že jsme erasmáci. Nic moc jsem tam nenapsala a podle mého soudu by to španělovi asi nestačilo, mně jo. Zkouška byla jednak písemná teoretická, což nebyl problém, stačilo se naučit přednášky a jen se zaškrtávalo nebo doplňovalo krátké odpovědi. Pak byla praktická, kde každý dostal příklad na nějaký z tuším asi sedmi probíraných programů, příklad se musel provést v tom daném programu a pak ho okomentovat ve wordu, což byl právě ten svízel, ale nakonec v pohodě. Uznali mi to, takže museli přimhouřit oko. Opravdu.

o       Regiones turísticas Españolas – na turismu. Tenhle předmět by mohl být opravdu zajímavý, bohužel nakonec moc nebyl. Byl rozdělený na tři části, podle vyučujících. První největší část cvičeních byla nudná, vyučující chtěla, aby jsme se rozdělili do skupin (třeba i po 10 lidech) a udělali prezentaci na přidělené téma. Jelikož nás bylo tolik, udělali jsme asi 3 slidy, navíc jsme byli ve skupině se španělama a ty nám asi moc nevěřili, navíc s nima nebyla moc řeč, takže jsme jim jen odevzdali naši část a pak si jí odprezentovali – tzn. 2 minuty a bylo. Druhá část byla s učitelkou, kterou jsem moc nestíhala, mluvila strašně rychle a s přízvukem, takže nic no. A třetí nejkratší část byla s učitelem, kterej to říkal pěkně, zajímavě a vůbec nic po nás nechtěl, bohužel to byli asi jen 2 poslední hodiny. Zkouška byla písemná a z každé části (od každého učitele) tam byly 2-3 otázky, vypisovací, ale opět se mi zdálo, že přimhouřili oko. Nějak jsem se na to moc neučila a dali mi to, kupodivu. Ale oni to sami říkali, že toho nemusíme napsat tolik, co španělé. Takže nakonec to taky nebylo špatný.

o       Inglés empresariales – to byla snad ještě větší dávačka než Idioma inlés, pokud to vůbec jde. Měla to být jako obchodní angličtina, ale vypadalo to spíš jako na prvním stupni. Nekecám. Neváhejte. Jsou to kredity naprosto zadarmo.

o       Pak jsem měla ještě španělštinu druhou úroveň a druhý semestr angličtiny a němčiny.

o       Ještě vím, že měli na escuele v zimním semestru Matematicas financieras – u nás se to dá bez problémů uznat za Finanční a pojistnou matematiku (5.ročník, PaE) a tam to bylo v pohodě. Jen u nás na škole také a tam se mi to krylo s něčím jiným, tak jsem tam nechodila.

Ještě musím zmínit, že hodiny u nich mají plných 120 minut!!! Nebo respektive to byli dvouhodinovky, ale po 60 minutách, ne jako u nás po 45! A bez přestávky. Ani pak se nepočítala přestávka, rovnou měl začít další předmět, ale vyučující chodili později. A každý předmět jsme měli minimálně 2x do týdne. Administración y Dirección dokonce 3x (proto je za 9 kreditů). Takže když se to posčítá, tak jsme tam trávili hodně času. Víc než doma a rozhodně víc, než jsem si představovala. Naštěstí byl každou chvíli nějaký svátek a ty jejich „puente“ (pokud mají třeba svátek ve čtvrtek, automaticky je volno i v pátek a udělají si prodloužený víkend).

 -klk-